100 x Masaryk

První knížkou letošního podzimu, kterou mně vydá Euromedia Group (Knižní klub v edici Universum), bude kapesní knížečka „100 x TGM“. Sto Masarykových výroků („Nebát se a nekrást“, „Demokracie je diskuse“, „Tábor je náš program“, „Ježíš, ne Caesar“ atd.), které máme takzvaně v povědomí, ale rozumíme jim opravdu? Každý citát doprovázím krátkým komentářem, který Masarykovo myšlení vysvětluje z hlediska potřeb tehdejší i dnešní doby. TGM mi z toho vychází jako supersoučasný člověk a myslitel, podle kterého by se měla dělat dnešní politika. Kresbami vtipně doprovodil Marek Rubec.

 

Ukázka:

„Svět stál a stojí na práci, ne na náladě, svět udržuje se jen prací, a to prací drobnou, prací stálou.“

1895

Rozhodne-li se člověk pracovat pro společnost a pomáhat ostatním, jak má správně postupovat, aby jeho práce přinášela co největší užitek? V Masarykově době mělo mnoho lidí za to, že národ chce politiku velkých gest, hrdinských činů, sebeobětování a podobně. Problém je, že mimořádných činů zdaleka není schopen každý. Jak tedy zapojit ty, kdo o sobě předem vědí, že nikdy nebudou mít odvahu riskovat třeba život?

Masaryk byl názoru, že podstata práce pro národ musí spočívat v úplně jiných než ve výjimečných činech. Ze stejných důvodů, jako se za dávných časů pro čest a blaho ostatních obětovaly životy, je nyní potřeba čehosi ne tak efektního, ve skutečnosti však neméně obtížného. Práce a práce, drobné a klidné každodenní práce.

Masaryk sám se za vynálezce pojmu „drobná práce pro národ“ nepovažoval. Uznával v tom směru prvenství Havlíčkovo, který už v polovině 19. století kritizoval politiku velkých gest a nabádal, „aby každý raději malé nedostatky okolo sebe, k jejichž zdvihnutí moc jeho stačí, napravoval, místo planého stesku na všeobecné veliké nedostatky, které jeden napravit nemůže“.

Člověk si má určovat úkoly, na které stačí, shodoval se Masaryk s Havlíčkem. „Netřeba si lámat hlavu, čím prospějeme národu. Jestliže studuješ medicínu, nejlépe národu prospěješ, budeš-li dobrým a svědomitým lékařem. Ty zase prospěješ nejlépe, budeš-li dobrým a svědomitým učitelem.“

Jsou to úkoly, na které stačí každý. Z hlediska drobné práce není rozdíl mezi prací politika, spisovatele, dělníka či sedláka. Úkolem každého je odvádět pro druhé maximum na tom prostoru, který má. Z tohoto hlediska v životě není velkých ani malých rolí. Každý si může najít, jak být druhým užitečný. Nikdo se nemusí ulejvat. „Není vůbec velké politiky, je jen politika malá. Ale ta musí vyrůstat ze zásad a být stálá, nesmí se dít skoky: život je řetěz denních výkonů.“

Podle mnohých je „drobná práce“ centrální ideou Masarykova myšlení. Byla mu programem sama o sobě i odpovědí na volání netrpělivých lidí po rychlých, revolučních řešeních. Zdaleka není tak efektní a nepřináší okamžitou změnu poměrů, jako násilná revoluce. Ale má blíž k reálnému životu.

Share Button